Nejnovější dílo Michaela Bensona, Nanocosmos: Travels in Electronic Space, není věnováno vzdáleným galaxiím nebo grandiózním kosmickým událostem. Místo toho se ponoří do neviditelných zázraků extrémně malých rozměrů pomocí rastrovací elektronové mikroskopie (SEM) k odhalení mimořádných detailů ve sněhových vločkách, měsíčních kamenech a dokonce i u drobných tvorů žijících uvnitř květin.

Posun měřítka

Benson, známý svými předchozími průzkumy vesmíru prostřednictvím fotografie (Planetfall a Cosmigraphics ), vysvětluje, že tento projekt se v duchu příliš neliší. Jeho práce byla vždy o perspektivě a našem místě ve vesmíru, ať už jde o vesmír měřený ve světelných letech nebo milimetrech. Zdůrazňuje, že jak poukázal Buckminster Fuller ohledně průzkumu vesmíru, jsme již ponořeni do neuvěřitelné reality – jen potřebujeme ty správné nástroje, abychom ji viděli.

Věda za uměním

SEM zobrazování zahrnuje bombardování vzorku elektrony místo světla, což umožňuje mnohem větší zvětšení a detaily než běžné mikroskopy. Proces je složitý: vzorky často vyžadují speciální přípravu, jako je potažení vodivými materiály, aby se zabránilo nabíjení. Benson absolvoval školení od Kanadského muzea přírody, které mu umožnilo přístup k tomuto specializovanému vybavení a znalostem, aby mohl překonat své technické problémy.

Umělecký přístup

Benson není vědec, ale spisovatel a umělec, který používá vědecké nástroje ke zkoumání „fenomenální reality“. Své dílo zařazuje do dějin fotografie a klade důraz na kreativní volby spojené s tvorbou snímků. Na rozdíl od čistě vědeckých obrázků, které se zaměřují na empirická data, Bensonův přístup upřednostňuje estetický dopad, jehož cílem je vyvolat úžas a úžas. Jde o hraní s perspektivou, jak řekl Brian Eno, abychom znovu objevili zvědavost o našem světě.

Z měsíčních krajin do skrytých světů

Nanokosmos představuje známé objekty v mimozemském měřítku. Vzorky měsíčních hornin například odhalují mikroskopické krajiny připomínající pozemské pouště a hory. Kniha také obsahuje ohromující detailní záběry sněhových vloček, radiolariů a hmyzu uvnitř květin – tvorů obvykle neviditelných pouhým okem. Bensonova práce zdůrazňuje, že hranice nejsou jen o dosahování nových míst, existují všude tam, kde posouváme hranice toho, co známe nebo si myslíme, že víme.

Bensonův projekt nám připomíná, že krása a tajemství existují v každém měřítku. Tím, že přitahuje pozornost k mikroskopickému světu, povzbuzuje nás, abychom se dívali zblízka, divili se a rozpoznávali neobvyklé v obyčejnosti.